V sérii Břevnov sociální jsme se více než rok věnovali různým sociálním skupinám a podpoře, kterou jim síť sociálních služeb v Břevnově a na celé Praze 6 nabízí. Na této pouti jsme se zastavili u mladých lidí v obtížné životní situaci, ohrožených rodin, seniorek a seniorů, podívali se na situaci lidí s hendikepem nebo duševním onemocněním, jedinců trpících závislostí nebo lidí bez domova. V posledním díle se dozvíte, jak se celkově daří Praze 6 odpovídat na aktuální sociální otázky a jaká je její vize do budoucích let.
Při zběžném pohledu je síť organizací sociální podpory poměrně pestrá a tvoří fungující celek. Velmi rozvinutá je především péče o seniorky a seniory, od zajištění základních sociálních potřeb až po řadu nadstavbových kulturních a vzdělávacích aktivit. Nicméně i v ostatních oblastech působí podpora smysluplně, Praha 6 má například rozmanitou síť služeb duševní podpory a koordinovaně řeší také otázku závislostí. V oblasti injekčního užívání je v celé Praze podpora nedostatečná (je velký nedostatek kontaktních center umožňujících dlouhodobou spolupráci), to ale padá spíše na hlavu Magistrátu HMP. Detailnější pohled přesto vzbuzuje řadu otázek, na které nedává městská část jasné odpovědi.
Jaká je vlastně sociální situace na Praze 6?
To je pro smysluplný rozvoj sociální politiky zcela zásadní otázka, veřejně dostupné materiály ale poskytují velmi málo informací. V roce 2017 a 2023 proběhly tzv. analýzy potřeb obyvatel, přes svůj slibný název nicméně celkově přinesly pramálo podnětných dat. Zaprvé se zaměřovaly pouze na oblast sociální péče, tedy na skupinu seniorů a lidí s fyzickým nebo psychickým znevýhodněním. Zadruhé, a to zejména, se o analýzy potřeb v pravém slova smyslu nejednalo. Byla analyzována data z ČSÚ a MPSV, na skutečné potřeby se ale nikdo nikoho neptal. A přitom právě tak je potřeba ke zjišťování potřeb přistupovat, výzkum v terénu je zcela nezbytný. Výsledkem je, že pro většinu oblastí chybějí dostupná data. Lze předpokládat, že Praha si je v jednotlivých oblastech zajistit umí a aktivně s nimi pracuje, příležitost získat komplexní přehled o sociální situaci ale městská část jako zadavatel analýz bohužel promarnila.
Mají služby dostatečnou kapacitu a nechybějí některé?
Na začátek si připomeňme, že Praha 6 má přes 100 tisíc obyvatel. Přesto zde pro mladé lidi funguje pouze jeden nízkoprahový klub a neexistuje pro ně terénní program, na celé Praze 6 nesídlí žádná sociálně aktivizační služba (nízkoprahová forma pomoci rodinám v nouzi) a organizace K srdci klíč nabízí v jediném azylovém domě pro lidi bez domova 26 míst, a to jen pro muže. Jsou to reálné problémy, nebo je sociální situace v těchto oblastech natolik vynikající, že jsou kapacity dostatečné? I když o tom můžeme na základě vlastní zkušenosti a pozorování pochybovat, jasnou odpověď nalezneme vzhledem k chybějící analýze sociální situace stěží.
Jak je sociální podpora v Praze 6 koordinována?
V červenci roku 2007 proběhlo na Praze 6 první setkání komunitního plánování, fungujícího (v ideálním případě) na principu pravidelného tripartitního setkávání samosprávy, sociálních služeb a obyvatel. To je o tomto důležitém nástroji koordinace sociální politiky první a překvapivě bohužel i poslední zmínka. Je pravdou, že Praha 6 jakožto městská část komunitně plánovat nemusí, řada jiných městských částí ale komunitní plánování má a v případě největší městské části se složitou sociální infrastrukturou by mohlo být pro všechny zúčastněné přínosem. Odbor sociálních věcí tedy sociální podporu koordinuje převážně na základě bilaterálních vztahů s jednotlivými sociálními službami. Rádi věříme, že si v tomto ohledu vede dobře, taková koordinace je ale v porovnání s multilaterálním komunitním plánování v mnoha ohledech složitější a rozhodně pro všechny zúčastněné strany málo transparentní.
Jakou má Praha 6 strategii rozvoje sociální politiky?
To se samozřejmě všechno dozvíme ze Strategické koncepce rozvoje sociální a zdravotní politiky a prevence rizikového chování! Má to ale alespoň dva háčky. Jak jsme zmiňovali v článku o řešení závislostí, některé oblasti jsou popsány velmi stručně, obecně a pro jednotlivá tvrzení neexistují spolehlivá data. A hlavně, strategie pochází již z roku 2016. Osm let by možná v jiných dobách neznamenalo nic, pandemie koronaviru, příchod ukrajinských rodin prchajících před válkou nebo raketový nárůst cen nájemního bydlení ale klidné časy připomínají těžko. Nutno přiznat, že programové prohlášení rady MČ Praha 6 aktualizaci strategie slibuje, zdali a s jakým výsledkem k ní dojde, lze nicméně těžko odhadovat.
3 cesty ke koncepčnější sociální politice
Z vnějšího pohledu vyvstávají zejména 3 problematické body místní sociální politiky. Jsou to nedostatečné informace o celkové sociální situaci, neprůhledná koordinace sociální podpory a nejasná strategie jejího rozvoje. Pro každou oblast existuje cesta: potřebné informace může přinést důsledná analýza potřeb založená na terénním výzkumu; koordinaci může zjednodušit a zprůhlednit obnovení komunitního plánování; z analýzy potřeb a výstupů komunitního plánování pak může vycházet nová strategie sociální politiky. Všechny tyto kroky stojí nějaké síly, jejich realizace by ale mohla sociální politiku zefektivnit, poskytovat podporu cíleněji a efektivněji směřovat i finanční zdroje, což by určitě ocenila i šestková pokladna.
