Až do roku 2019 zdobil stěnu cukrárny na Bělohorské 134 (nyní IPPA Café) obraz, který byl pro mnoho Břevnováků vzpomínkou na dětství. Skutečnost, že obraz z cukrárny s příchodem nových nájemců zmizel, vyvolala velkou vlnu reakcí a vzpomínek; netušili jsme, že cukrárna a obraz jsou pro tolik Břevnováků srdeční záležitostí. Když se na nás v loňském roce obrátil provozovatel bývalé cukrárny, že obraz stále vlastní a že by byl rád, kdybychom pro něj našli na Bělohorské nové místo, zajásali jsme. Obešli jsme naši hlavní třídu, jednali s provozovateli několika prostor, a nakonec jsme našli podnik, který poskytl obrazu azyl.
Slavnostní odhalení obrazu v nově otevřené prodejně přírodních produktů a malém kulturním centru Pollesí na Bělohorské třídě proběhlo 22. února 2024. Pollesí se pro ten účel proměnilo v improvizovanou kavárnu, jejíž nabídka byla inspirována původní cukrárnou. Posedět, občerstvit se a poslechnout si, jak to celé bylo, přišly desítky Břevnováků. Přečtěte si reportáž z vernisáže.
V červnu 2024 bohužel Pollesí ukončilo činnost a obraz tak znovu hledá domov. Během slavnosti Zažít Břevnov jinak jsme obraz vystavili a vyzvali návštěvníky, aby vytipovali místo, kam dílo umístit. Napsali jste nám zhruba desítku tipů, které nyní prověřujeme.
Jak to celé bylo
O historii obrazu, který je pro mnoho Břevnováků srdeční záležitostí, jsme hovořili s původním provozovatelem cukrárny panem Novákem. Vše jsme doplnili o vzpomínky, o které se pamětníci podělili na sociálních sítích. Podařilo se nám zrekapitulovat nejen historii cukrárny i obrazu, ale také skoro celý bývalý sortiment.
Cukrárna pojmenovaná podle majitele nemovitosti Josefa Lexy (U Lexů) sídlila původně na opačné straně Bělohorské (číslo domu 131) – na jejím místě byla donedávna pobočka Komerční banky. Přesné datum jejího založení neznáme, ale cukrárna zde byla již před válkou. Po roce 1948 byla cukrárna zestátněna a pan Lexa se stal odpovědným vedoucím. V osmdesátých letech byla přejmenována na Cukrárnu u Břevnovského kláštera, ale říkalo se jí U Nováků podle pana Nováka, který cukrárnu od roku 1979 provozoval. Pan Novák na Bělohorskou přišel z hotelu Tatran na Václavském náměstí a cukrařině ho učil ten nejpovolanější: slavný cukrář František Myšák (vyučil se u něj i Josef Lexa). Po smrti pana Lexy zde společně s paní Lexovou vyráběli 32 druhů zákusů a cukrárna byla vyhlášená v širokém okolí.
Cukrárna měla ještě jednu atrakci: zejména děti milovaly velkou nástěnnou malbu, na které malí cukráři šplhají po obrovském dortu a zdobí jej. Šlo o dílo výtvarníka samouka se specializací na ženské akty a pěstitele kaktusů pana Trávníčka.
Typickým návštěvníkem cukrárny bývala babička, která vzala vnoučata na dort po předchozí návštěvě kreslené pohádky v nedalekém kině Radost. Zatímco babičky popíjely kávu, děti fascinovaně hleděly na maličké cukráře ve vysokých čepicích, šplhající po dortu o hodně větším než oni sami. Nejen obraz, ale i takřka neměnný sortiment cukrárny se vryl do pamětí několika generací Břevnováků: kokosky, harlekýn, koňaková špička, laskonky, banán s čokoládou, vanilková a citronová zmrzlina, pendreky a nugát na váhu, pomerančový džus pobublávající ve skleněném „akváriu“ a hlavně vyhlášené jahody se šlehačkou.
Když se cukrárna v devadesátých letech stěhovala přes ulici na adresu Bělohorská 134, byla vyrobena identická kopie nástěnné malby, dodržena byla i původní velikost. Tento obraz visel na stěně cukrárny až do roku 2019.
Od té doby cukrárna změnila dvakrát provozovatele. Ani Emilly Cafe ani současné IPPA Café v cukrárně obraz nevystavily. To vyvolalo takovou vlnu negativních reakcí, že o tom psali i v bulvárním Blesku. Předchozí provozovatel pan Macků, který je také Břevnovák, obraz naštěstí zachoval, a dokonce se pro něj pokoušel najít nové místo. To se nepodařilo, a proto se prostřednictvím vydavatele časopisu Břevnovan pana Krchova obrátil na Spolek Pro Břevnov. My jsme místo pro obraz po delším hledání našli. Přijďte se na něj podívat do Pollesí.
Přečtěte si vzpomínky dcery pana Lexy, uveřejněné v časopisu Břevnovan (otiskujeme s laskavým svolením autora):