Letošní slavnost Zažít Břevnov jinak se konala v sadu patřícímu k usedlosti Šlajferka. Tu v současnosti spravuje Kongregaci školských sester svatého Františka a usedlost slouží jako charitní dům. Kdo jste slavnost navštívili, nemohli jste přehlédnout, v jak krásném stavu je díky péči školských sester sad, samotná budova i přilehlá zahrada. Přitom až do 90. let měla usedlost Šlajferka velmi podobný příběh jako nedaleké Vincentinum, jaká je její minulost a díky čemu ji nepotkal stejný osud?
První zmínky o usedlosti Šlajferka jako majetku kláštera sv. Jiří na Pražském hradě pocházejí z konce 16. století, začátkem 17. století se pak pozemky dostaly do rukou Adama Schleicherta a podle něj se usedlost jmenuje až do dneška. Tedy, z původní Schleichterky se stala Schleiferka a přes Šleiferku je už jen kousek ke Šlajferce. Jádro nynějšího klasicistní budovy pochází z roku 1840. V roce 1922 koupila usedlost Kongregace školských sester sv. Františka, přistavěla druhé patro a kapli v neoklasicistním stylu a v této podobě známe objekt dnes. Během první republiky sloužila Šlajferka jako charitní dům a sestry působily také v ústavu v usedlosti Vincentinum.
Se začátkem války byly nicméně Školské sestry ze Šlajferky vyhnány a po válce se již nevrátily, německou posádku vystřídal obvodní národní výbor Prahy 5. Ve Šlajferce vznikly kanceláře, roku 1957 byla kaple přestavěna na koncertní sál a nahrávací studio, ve kterém po nějaký čas působila Československá televize i Supraphon, a v objektu sídlila také lidová škola umění.
Další kapitolu otevřel rok 1981 a vznik legendárního Klubu Na Petynce na místě koncertního sálu ONV v původní kapli Šlajferky. Ten byl po 13 let své existence významným místem české folkové, rockové i punkové scény, hrály zde kapely Jasná Páka, EIE, Visací zámek, Brontosauři nebo Psí vojáci, zpívali Mišík i Nohavica a na začátku 90. let zde koncertovali teenageři říkající si Chinaski. Klub fungoval až do roku 1994, kdy už byla usedlost zpět v rukou Kongregace. Ta se nicméně rozhodla vrátit místu její původní význam a po uzavření klubu byla obnovena kaple.
Na rozdíl od usedlosti Vincentinum byla Šlajferka za první republiky církevním majetkem, do rukou Kongregace se proto v rámci církevních restitucí vrátila hned v roce 1990. Objekt nebyl sice v ideálním stavu, nicméně byl obyvatelný. Školské sestry ho proto mohly ihned užívat a v následujících letech postupně obnovovat. Usedlosti Vincentinum a Malovanka podobné štěstí neměly, po celá 90. léta zůstaly viset v rukou váhajícího státu a jejich zbrklá privatizace na přelomu tisíciletí byla eufemicky řečeno zcela naivním pokusem o jejich záchranu.
Zdroje a další četba:
https://www.tejnka.cz/pro-vyletniky/brevnovske-usedlosti
https://www.sestka.cz/2022/2/slajferka–usedlost-snelehkym-osudem
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0lajferka
https://www.facebook.com/1131517003567423/posts/1353179788067809/
