V neděli 2. října jsme v rámci našeho spolku s kolegou Danem Čapkem již podesáté prováděli po břevnovské architektuře v rámci celorepublikového festivalu Den architektury, který organizuje spolek Kruh. Zhruba dvouhodinová procházka se tentokrát týkala Bělohorské ulice, začínali jsme u kulturního centra Kaštan a postupně došli dolů až před hotel Pyramida. Přes nevyzpytatelné počasí s přeháňkami, které naštěstí procházku orámovaly pouze na začátku a na konci, se sešlo již tradičně několik desítek návštěvníků.
Atmosféru procházky můžete vidět na přiložených fotkách, ale aby toto ohlédnutí nebylo pouze o prohlížení obrázků, uvádíme níže deset zajímavostí, které na procházce zazněly a o které se s vámi touto cestou chceme podělit.
- Břevnov nemá náměstí, proto za něj považujeme Bělohorskou ulici od Pyramidy až po Kaštan, ale je zajímavé, že regulační plán Prahy z 20. let 20. století navrhoval vznik centrálního náměstí s veřejnou budovou v jeho ose v místě dnešního hřiště Úl (nad Billou).
- Dům u Kaštanu byl původně zájezdním hostincem, přičemž do politických dějin se zapsal dne 7. dubna roku 1878. Tehdy zde lidé angažovaní v dělnickém hnutí založili Českoslovanskou sociálně demokratickou stranu (předchůdkyni ČSSD). Následně byla budova v roce 1953 výrazně upravena, protože její jižní křídlo muselo být ubouráno při rozšiřování Bělohorské ulice.
- Dům U Sládků (dnes DM drogerie) u zastávky U Kaštanu je jediným objektem v Břevnově, který má na fasádě sochu sv. Markéty. Dům dostal název po bývalém pekařství a takto byla pojmenována i zdejší tramvajová zastávka (dnes U Kaštanu).
- Na druhé straně ulice u zastávky U Kaštanu stojí reprezentativní bytový dům z roku 1895, který pro starostu Jana Kolátora postavil místní stavitel Václav Holeček. Ve štukové kartuši (erbu) nad vchodem je vidět monogram stavebníka JK a letopočet.
- Ferdinand Podzemný, autor Polikliniky Pod Marjánkou, na jejíž rekonstrukci a dostavbu nedávno proběhla architektonická soutěž, je známým českým architektem 50. a 60. let 20. století, mezi jeho nejlepší stavby patří například Skleněný palác v Dejvicích nebo plavecký stadion Podolí.
- Dům Drinopol je pojmenován podle tureckého města Hadrianopolis (dnes Edirne), které leží u hranic s Řeckem a Bulharskem, a to na počest jeho dobytí v rámci osvobozovacích bojů, které od roku 1912 (tedy v době, kdy začala být tato část Břevnova zastavována) podnikaly balkánské slovanské národy proti Turecku (Osmanské říši). Pojmenování domu souviselo s tehdejším panslavismem.
- Rozdělení na společenství vlastníků jednotek vzhledově škodí činžákům původního břevnovského sídliště pod Bělohorskou, protože domy jsou tak rozděleny na dvě poloviny a společenství se často nedokážou domluvit na jednotné revitalizaci fasád, proto při pohledu z Drinopolu tyto činžáky působí jako pestrobarevné dvojdomy.
- ZŠ na Marjánce z roku 1910 se oficiálně říkalo Jubilejní, protože její přípravy začaly v roce 1908, což bylo 60 let vlády Františka Josefa I., a sám císař na její stavbu přispěl. V jihovýchodním průčelí směrem k Vídni je nyní prázdný výklenek, kde bývala socha císaře, po vyhlášení republiky byla ale zničena.
- Bývalá předměstská výletní hospoda „Na Marjánce“ byla pojmenována snad podle majitelky Marie Zemanové v polovině 19. století, jako hostinec fungovala asi už před rokem 1857.
- Restaurace U Zelené brány je bývalou věhlasnou hospodou U Vonásků, jednalo se o zájezdní hostinec a na přelomu 19. a 20. století byla v Břevnově stejně slavná jako hospoda Na Marjánce.
Musíme zároveň zvážit, zda do budoucna budeme v těchto procházkách pokračovat, protože za deset let jsme pokryli prakticky celou část katastru Břevnova a další procházky by tak byly pouze opakováním těch předchozích. Přemýšlíme proto o tom, že bychom si v příštím roce dali pauzu a čas, který bychom jinak věnovali přípravě procházky, bychom mohli věnovat sumarizaci všech procházek od roku 2013, které by tak byly dostupné veřejně například zde na webu, a to v podobě těch nejzajímavějších informací a fotografií.
Uvidíme, ale něco se na příští rok zase připravit pokusíme, ačkoliv to tentokrát zřejmě nebude procházka. Děkujeme všem dosavadním příznivcům břevnovského dne architektury a o programu pro rok 2023 budeme včas informovat na facebooku nebo ve spolkovém newsletteru.
Michal Volf
Chápu, že už jste prošli celý Břevnov, ale co zopakovat témata? Já se například před desíti lety do Prahy teprve nastěhoval.