Jistě si pamatujete pana Jana, který prodával před Billou nejen časopis Nový prostor, ale také detektivní příběhy, které sám napsal a svázal. Chybí nám, a proto jsme po něm pátrali v redakci jeho časopisu i v supermarketu, před kterým prodával. Dozvěděli jsme se, že pan Jan si našel nejen práci v autodílně, ale i přítelkyni. Protože ho už asi na Bělohorské neuvidíme, připomeneme si jej alespoň jednou z jeho básní.
SVATBA BABY JAGY S IVANEM
Sotva Baba Jaga vstala
oknem ven se podívala
na louku jež rozkvétala,
po té louce Ivan šel
byl statný a měl kašel.
Hleďme na tu hroznou Babici
co se jí to honí palicí
na kterou si vzala čepici
a do ruky popadla krabici
s níž Babice vyšla ven
na zápraží
nedbaje na maso
jenž se jí
v hrnci vaří.
Pohledy obou se
střetly záhy
ti dva se neměli
vážně rádi,
nebyli to zrovna
dobří kamarádi.
Babice krabici
na zápraží odložila
a na Ivana
po té hned hovořila.
Ivane Ivánku
ty synu bohatýra
pojď do mé chaloupky
pojíme v ní netopýra.
Ivan se zakřenil
a na babu Jagušku
zuby své vycenil,
pak ale v klidu jí povídal
že ráno medvěda posnídal.
Babice Jagice
ta se však nevzdala
a vodu ve sklenici
Ivanovi podala.
Napij se Ivane,
kašel tvůj přestane
Ivan ji poslechne
a vody se napije
řka, že
jestli mu ublíží
tak že jí zabije.
Neboj se Ivánku
pravila Babice
voda je neškodná
vyndaná z lednice.
Ivan vodu vypije
a vrátí jí sklenici
po chvíli láskou svou
zahoří k Babici.
Ta pro něj v chaloupce
připraví lavici
a usedne vedle něj
po jeho pravici.
Tak tam spolu seděli
a na sebe hleděli
za měsíc či za dva
byla z toho svatba.
Přišli na ni všichni známí
já se nyní loučím s vámi.
A proto nebušte mi na vrátka
Neboť to je celá pohádka.
