Nezaprší a nezaprší. V horkých letních dnech nejvíce oceníme příjemně chladivý stín, který dává vzrostlý strom. Stromy, stejně jako vše živé, potřebují dostatek vody. Voda však nemá odkud pršet, neboť jsme vinou naší nevědomosti dopustili, aby rychle a bez zbytečného klikatění tekla skrytá pod zemí nebo v betonových korytech od nás pryč. Teď už víme, že to byla chyba, a začínáme potoky a řeky rekultivovat, dovolujeme vodě přirozeně meandrovat, břehy zpevňujeme vlhkomilnými stromy a rostlinami, vytváříme retenční nádrže, vodní biotopy, atd. Co může udělat každý z nás, aby vodu co nejdéle zdržel ve své blízkosti? Pokud máte dům s okapem, není nic jednoduššího než sbírání dešťovky do sudu/IBC kontejneru. Do svodové roury lze instalovat výpusť a pod ni prostě postavit sud.
Abychom nemuseli hlídat hladinu vody v sudu, můžeme místo výpusti instalovat sběrač dešťové vody, který funguje na principu spojených nádob. Nestane se tedy, že by sud přetekl. Sud opatříme víkem, aby se v ohřáté vodě neusídlili komáři. Zkuste tento nápad probrat na příští schůzi SVJ. Dešťovou vodou pak můžete zavlažovat užitkovou či okrasnou zeleň kolem vašeho domu.
Pokud máte šikovné ruce, nebo někoho šikovného znáte, udělejte si vlastní svod šedé vody, a to od okenního parapetu k sudu u zdi pod oknem. U parapetu je na svodové rouře nasazený „kotlík“, díky němuž nelijeme vodu okolo. Šedou vodou zaléváme raději co nejdříve, aby se nezačala kazit. Předpokladem je, že se nemyjeme toxickými přípravky, ale například čistým olivovým mýdlem nebo jednoduše vodou.
Jestliže patříte mezi šťastlivce se zahrádkou, připravte se na revoluci v zalévání! No, vlastně se ve vzdálených zemích používá prý nějakých 2000 let. Nebude řeč o kapkové závlaze, ale o něčem efektivnějším a levnějším. Jsou to hliněné nádoby zapuštěné do země vedle rostliny. Může to být džbán i klasický květináč. Otvor dole zacpete například korkem, květináč naplníte vodou a přikryjete talířkem. Zabráníte tak odpařování vody a utopení zvědavého hmyzu. Hliněný neglazovaný květináč pozvolna vodu propouští svými stěnami. Ušetříme tak prý 30–70 % vody v závislosti na typu půdy a pěstované plodině. Větší nádoby zavlažují záhon několik dní; můžeme v klidu odjet na dovolenou.
Poslední tip pro zadržení vody je mulč neboli nastýlka. Mulč udržuje vláhu v půdě, zabraňuje půdní erozi, tlumí růst plevele, navíc rozkladem organického materiálu získává půda živiny. Půdu kolem rostlin mulčujeme slámou, proschlou trávou, bylinami, dokonce i utrženým a zavadlým plevelem či zeleninovou natí. Jen dáváme pozor, abychom nevrstvili mokrý materiál jako třeba čerstvě posekanou trávu, mohla by začít hnít.
Vodu bychom měli poskytnout i ptákům a hmyzu, stačí větší miska pro ptáky a na zem talíř pro hmyz.
Lucie Loskotová
Zdroje obrázků: archiv autorky, priroda-zahrada.cz, radcenafinance.cz, living.iprima.cz
